O obci

Vesnice Libkov (ve starších dobách též Lipkov) leží 3 km na západ od Nasavrk. První zpráva o vsi pochází z roku 1329, kdy klášter vilémovský postoupil pustý újezd bojanovský k osídlení Jindřichovi z Lichtemburka. Koncem století 14. bylo však zboží bojanovské opět v držení kláštera. Roku 1555 přešlo ohebské panství (kam tehdy patřil Libkov) z rukou Trčků z Lípy do majetku Václava Robmhapta ze Suché a při dělení panství mezi dva syny v roce 1564 zůstal Libkov u zboží ohebského, později zvaného sečského. Po Bílé hoře bylo toto panství převzato majiteli panství nasavrckého. Roku 1701 ujímá se tohoto panství Josef František ze Senfeldů, jehož jediná dcera se provdala za Jana Adama z Auerspergů.

Chalupníci a sedláci libkovští byli povinni robotou u dvora v Travném a Orli. V zimní čas káceli v panských lesích dříví, které sedláci povinní jízdní robotou odváželi k řece Chrudimce ke splavbě. Dříví plavilo se nejčastěji z jara, kdy měli službu podél Chrudimky pěší robotníci a uvolňovali kmeny zastavené o břehy nebo kameny. Zrušením roboty se sice libkovským ulevilo, ale přec zdrojem výdělku byla i pak pro mnohé práce na panských polích a lesích.

V Libkově se pěstoval hodně len, který se po domácku spřádal a tkal. Po zavedení strojní výroby našli libkovské ženy nový pramen výdělku v síťování vlasových sítěk, muži se zaměstnávali povoznictvím a ponejvíce odváželi dřevo na nádraží do Slatiňan nebo Vápenného Podola.

Libkov byl sídlem rychty. V roce 1835 bylo zde 191 obyvatel ve 24 domech. Po roce 1848 byla vytvořena velká politická obec, která v roce 1890 měla 1008 obyvatel ve 151 domech.